Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kdo je machr? Havíř, nebo manažer?

     Učňovské školství trpí v této zemi na extrémy. Zatímco v 50. letech byl „pánem“ každý, kdo na sebe navlékl montérky (a tím pádem došlo k neuvěřitelné devalvaci vysokoškolského vzdělání a bylo ovšem zaděláno na budoucí devalvaci řemesel a zručnosti), dnes jsou pro mnohé „lepší lidi“ montérky výrazem pro „socky“, lidi sotva schopné přečíst číslo tramvaje, kterou se potřebují někam dopravit…

     Pokusů a snah, jak vrátit řemeslům a vůbec manuální práci dobrou pověst, však naštěstí přibývá. Praha se již druhým rokem snaží upoutat pozornost průběžnou kampaní Řemeslo má zlaté dno. Po deseti patnácti letech, kdy pražské učňovské školství v podstatě upadalo (a nejen pražské) si už i úřady (nejen zaměstnavatelé) uvědomily, že bez výchovy dalších generací se česká ekonomika neobejde. Všechny profese nelze nahradit zahraničními dělníky a námezdními sílami ze všech koutů východní Evropy.

     Byť řada z nich se za roky ne dvakrát důstojných podmínek už na českém trhu práce etablovala a už zdaleka nejsou jen těmi trpěnými pracanty. V lecčems, především v píli a ochotě pracovat od nevidím do nevidím dávno překonali ty české dělníky a řemeslníky, kteří žijí svou ochotou odvádět práci pořád před rokem 1989.

     Kampaň o řemeslech, jejíž výsledky nikdo z nás neočekává okamžitě, ukázala alespoň (opět) lidem, a především rodičům, že náš stát o ty, kteří si nevydělávají na chléb tzv. hlavou, ale rukama, stojí. Že po období ekonomických manažerů, advokátů a topmodelek jsme si uvědomili, že dobře nahozená zeď, kdy omítka neopadne po první tužší zimě, je stejně velkým uměním, jako složitá mezinárodní smlouva. Že přihlásit dítě na středné odborné učiliště bez maturity i s maturitou není nic dehonestujícího, ale jen jednou z mnoha voleb, které budoucí profesní zaměření mladého člověka umožňuje.

     Je dobře, že sami zaměstnavatelé, firmy, profesní svazy a cechy hledají cesty, jak znovu obnovit prestiž „zlatých českých rukou“. Sympatické je, že jedním ze subjektů, který se na této práci podílí v rámci popularizačního celostátního projektu Machři roku, je společnost Česká hlava, kterou veřejnost zná a vnímá spíše jako projekt propagující vědu, vědce a vědecké a technické objevy. Je opravdu potěšitelné, že ti, kteří prosazují „práci hlavou“ si jako jedni z mála a jako jedni z prvních uvědomili, že sebelepší myšlenka se bez praktické realizace nikdy do praxe nedostane a že i ty takřka samomyslící stroje musí někdo vyrobit.

     Jak se v preambuli Machrů praví, „formou celostátních setkání a soutěží učňů, probíhajících na veřejných prostranstvích, chceme seznámit veřejnost se současným stavem a možnostmi v odvětví. Cílem je též zvýšit angažovanost soukromého sektoru, který je na kvalifikovaných řemeslnících přímo závislý, a jehož jsou hnacím motorem.“

     Je správné, že po desetiletích zprofanovaného rčení typu „já su haviř, kdo je víc“, si uvědomujeme, že havíř i manažer jsou lidé, kteří se jeden bez druhého neobejdou.

Autor: Marie Kousalíková | úterý 5.10.2010 16:34 | karma článku: 15,64 | přečteno: 1760x
  • Další články autora

Marie Kousalíková

Národ ochablých ideálů a mdlého nadšení

Zamyšlení, které jsem se rozhodla napsat, souvisí s blížícími se volbami. Není ale motivované snahou pár dní před tím, než půjdeme vhodit svůj volební lístek do urny přesvědčit národ, že jsem tou nejlepší z nejlepších. Že vám zajistím světlé zítřky a blahobyt. Nevzpomněla jsem si na ty, mezi kterými žiji a kteří jsou shodou okolností v mnoha případech i voliči až teď a nechci je obrat o jejich hlasy proto, aby mi zajistily pohodlný život, stabilní příjem, pofiderní slávu či moc.

24.9.2013 v 9:02 | Karma: 11,84 | Přečteno: 416x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

DEJVICE OBSADÍ BEZDOMOVCI?!

Středa odpoledne a mně zvoní telefon: „Paní starostko, hlavní město chce zřídit také v Dejvicích centrum pro bezdomovce, co si o tom myslíte?“, ptá se na druhém konci redaktorka. Tuším, že otevírám Pandořinu skříňku, ale i přesto odpovídám: „Že by v Dejvicích mělo být centrum pro bezdomovce, je šokující. Co se týče nájemného i cen bytů, je to nejdražší část v Praze, jsou tu školy, je to centrum Prahy 6. Nevím, jak to mohlo někoho napadnout“.

23.8.2013 v 12:10 | Karma: 20,42 | Přečteno: 1289x | Diskuse| Společnost

Marie Kousalíková

Parkování řeším! Rada hlavního města ale Prahu 6 vodí za nos!

Mnoho obyvatel Prahy 6 (včetně mne) se zlobí. Důvod je prostý, pochopitelný a pragmatický - v místě, kde bydlí se nedá zaparkovat. "Proč máme tahat nákupy, děti, tašky, když jedeme na víkend přes půl čtvrti. Proč strávíme více času, než samotnou cestou z bodu A do bodu B (nezávisle na tom, zda jedeme z Karlína, nebo Berouna) tím, že jak můry kroužíme po okolí a čekáme, než se nějaký nešťastný soused s těžkým srdcem musí vzdát svého vydobitého místa k parkování, obvykle velikosti koupelnové osušky, a svést souboj s dalšími řidiči na pokraji zhroucení, nebo záchvatu zuřivosti, abychom mohli schváceně odejít domů a druhý den toto martirium opakovat.

24.4.2013 v 10:27 | Karma: 9,53 | Přečteno: 671x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Kéž bychom měli více Thatcherových!

Bylo to před čtrnácti lety, v roce 1999, tehdy jsem v Diplomatickém servisu měla možnost se v Praze setkat s člověkem, který byl pro mne nedostižným vzorem a vzdálenou ikonou. Baronka Margaret Thatcherová byla jednou z pěti světových osobností – společně s Ronaldem Reaganem, Helmutem Kohlem, Michailem Gorbačovem a Janem Pavlem II., kteří se dokázali vypořádat s desetiletími studené války, porazit - jak se s oblibou říkalo – „nerozbornou jednotu“ sovětského bloku, a dát naší zemi šanci se svobodně nadechnout a vydat se samostatnou demokratickou cestou.

11.4.2013 v 12:05 | Karma: 38,96 | Přečteno: 4135x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Marie – první Češka na večeři u Nobela?

Být tak ve společnosti vědce Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta, jediných dvou českých držitelů Nobelovy ceny v naší historii... Být tak vůbec první Češkou, která by lesk tak zvané „Nobelovy ceny za ekonomii“ dennodenně vystavovala ve slavnostní vitríně všem na obdiv! Marie Kousalíková – jedna z nejslavnějších, nejsledovanějších a nejdotazovanějších osobností v novodobých dějinách České republiky! Už vidím, jak ostatní ekonomové světa puknou závistí... Možná se úplně poprvé v životě na oslavu získání ocenění vykoupu ve vaně plné šampaňského? A k tomu všemu vedle medaile a diplomu ještě jako bonus osm milionů švédských korun!

7.3.2013 v 10:36 | Karma: 4,35 | Přečteno: 359x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Prověřeno minulostí, berlička v budoucnosti

Zase tu máme ten úchvatný čas jarních měsíců! Květen je pro mnohé určitě nejkrásnější měsíc v roce. Vždyť si jen stačí v hlavě nechat znovu rozeznít verše Karla Hynka Máchy. Pro někoho je to měsíc naděje. Není divu, květnové události v české historii znamenaly konec jedné éry útlaku. A bohužel začátek jiné, o mnoho delší. Proto měsíc květen může být také měsícem zamyšlení. Zamyšlení, které právě souvisí s naší minulostí, ale i přítomností. Souvisí prostě s námi jako lidmi. V Praze 6 je totiž tento měsíc už od roku 2002 obdobím, kdy se víc nežli kdy jindy svou minulostí i přítomností zabýváme. Procházíme totiž desítky a desítky osobností vědeckého, uměleckého, sportovního, církevního života, desítky hrdinských činů statečných předků i vrstevníků, ale i desítky normálních lidských osudů, kde hrdinství nebylo popisem práce, ale spontánní samozřejmostí, kterou ani sám hrdina nepovažoval za nic neobvyklého, vždyť šlo přeci „jen“ o záchranu lidského života nebo lidské důstojnosti. A to by přeci udělal každý!

22.4.2011 v 9:46 | Karma: 6,73 | Přečteno: 1114x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Když byla tělocvičnou ulice a Petřín

Je to bohužel realita minulosti a jen pro pamětníky. Byla i v centru Prahy místa (a nebylo jich málo), kam mohly děti bez toho, aby se o ně rodiče báli. Místo ribstolí byly stromy, Petřín byl jednou velkou tělocvičnou a při troše pozornosti se hrál fotbal nebo hokej s tenisákem normálně na ulici...

3.10.2010 v 14:37 | Karma: 14,48 | Přečteno: 1283x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Kdo je vlastně exot?

Černoch byl před padesáti lety v Čechách událostí, a když šel po ulici, tak si o tom lidé ještě půl roku povídali. Dnes černoši mluví často česky, někteří stejně dobře, jako my. A taky jsou tu Vietnamci, Číňani, Rusové, Ukrajinci, češtinu lámou lépe či hůře Italové, Američani, Thajci a ani už nevím, kdo další. Nehovořím o tisících dělníků z bývalého Velkého sovětského bratra, o námezdních silách ze Slovenska.

3.10.2010 v 9:02 | Karma: 14,87 | Přečteno: 1889x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Státní maturity – logistický oříšek pro Jamese Bonda

Státní maturity se řeší už celé roky. Jedni je chválí, druzí kritizují. Obávám se, že v mnohaleté debatě a sporech se ztrácí podstata této zkoušky. V poslední době se zdá, že její hlavní důležitost se jeví v utajení a způsobu, jakým se zadání „zkoušek z dospělosti“ dostane ke studentům.

10.9.2010 v 16:55 | Karma: 22,56 | Přečteno: 1388x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Srpen 1968 - trvalé memento

20. srpna 1968 bylo nejchladněji ve 20. století. Meteorologové tehdy naměřili něco málo přes osm stupňů Celsia. S odstupem dvaačtyřiceti let v tom nemůžeme nevidět i něco víc, než jen atmosférický údaj. Jak napsal Zdeněk Mlynář, Mráz přichází z Kremlu. Zřejmě to byla předzvěst.

20.8.2010 v 17:10 | Karma: 21,87 | Přečteno: 1311x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Cestování s „Cháronem“

Metrem se za den sveze v průměru téměř 1 700 000 cestujících. Šest pražských přívozů, které už hlavní město má, by na přepravu stejného počtu „zákazníků“ potřebovalo tři roky. Věděli jste to?

16.4.2010 v 12:40 | Karma: 22,56 | Přečteno: 1390x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Filmy pro „pamětníky“ povinně

Co je charakteristické pro filmy odehrávající se v Praze, které byly natočeny za čtyřicet let komunismu? Soudruhování? Taky. Schůzování? Taky. Ale jednotícím prvkem všech filmových děl, kde se objevují záběry pražských ulic, jsou lešení.

25.3.2010 v 15:26 | Karma: 22,94 | Přečteno: 1711x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Kdo neskuhrá, není Čech

Pozoruhodné je, že k češství se hrdě hlásíme, když Jaromír Jágr střílí vítězný gól, Martina Sáblíková projíždí děkovné kolo po získání zlaté medaile na olympiádě, případně když český režisér přiveze z Hollywoodu zlatou sošku Oscara.

23.2.2010 v 13:54 | Karma: 39,13 | Přečteno: 6367x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Řemeslo žije!

Odborníci prokazují, že kvalifikovaní a zruční řemeslníci jsou hospodářskými výkyvy zasaženi podstatně méně, než mnohá populární zaměstnání a profese. Už více než rok se v Praze snažíme popularizovat odborné školství a učňovskou tématiku. Zvolili jsme poměrně snadno zapamatovatelný slogan ŘEMESLO ŽIJE!

10.2.2010 v 13:40 | Karma: 23,16 | Přečteno: 2224x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Čepice, Masaryk a uplynulé Vánoce

Mám z letošní zimy schované dva výtisky novin. V jednom z nich je na titulní stránce nadpis – Chudší Vánoce. Češi si půjčují méně. Druhé lákaly čtenáře na hlavní zprávu pod názvem – Na Česko se sype sníh.

28.1.2010 v 16:14 | Karma: 22,06 | Přečteno: 1407x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Má dítě žít špatně s matkou nebo dobře bez ní?

Čekala jsem několik dní, než jsem zaslechla v televizi otázku, co je lepší pro holčičku z Brna, kterou policie odebrala matce, která s ní žila několik měsíců na ulici a v bezdomoveckém s lumu. Až po dlouhých dnech se konečně někdo, byť jen řečnicky, zeptal: „Je lepší, když bude žít dítě s matkou, byť v nevyhovujících životních podmínkách, nebo v hmotně příjemném prostředí dětského zařízení, ale bez matky?

4.1.2010 v 16:10 | Karma: 40,47 | Přečteno: 6901x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Přemek Loskuták v našich parcích

Manželka amerického prezidenta i britská královna už pochopily, že nejen krásou květin živ jest člověk. Michele Obamová pozvala do Bílého domu děti a společně místo vyprávění o americkém snu vysázeli jeden záhon zeleniny. Alžběta II. se zase, a to bylo před pár dny vznešené už 83. let, ponoukla své zahradníky, aby na některých místech zahrady Buckinghamského paláce místo kytek nasadili to, co se používá v kuchyni k vaření.

18.6.2009 v 17:32 | Karma: 23,60 | Přečteno: 1977x | Diskuse| Společnost

Marie Kousalíková

V Klánovicích tekla „zelená“ krev

Boj o golfové hřiště v Klánovicích už dávno přestal být střetem o přírodu a její ochranu. Stal se obyčejnou nevkusnou politickou tahanicí, do které se „ochránci“ Klánovického lesa neštítí zatahovat nejmenší děti ze základní školy; stal se politickou exhibicí doslova zvedající žaludek.

6.5.2009 v 16:35 | Karma: 23,88 | Přečteno: 4560x | Diskuse| Ostatní

Marie Kousalíková

Diplomka, nebo googlenka?

Přečíst skutečné kvantum literatury a pramenů k diplomové práci se už dnes moc nenosí. Sestavit vlastní a první velkou práci na základě vlastní práce je nemoderní.

25.3.2009 v 15:31 | Karma: 27,48 | Přečteno: 3584x | Diskuse| Společnost

Marie Kousalíková

Učni, řemeslo, zlato, jak se to rýmuje?

Občas kolem sebe slýchávám slova nostalgie nad tím, co bylo a není. Někdy si zastesknu se stýskajícími, ale častěji si uvědomím, že takhle to prostě v lidském životě je. Vývoj se zastavit nedá a na Staroměstském náměstí v Praze, nebo na jiných náměstích v našich městech už nebudou kašny, kam si budou lidé s nádobami přicházet pro vodu. Protože máme vodovody.

25.2.2009 v 13:02 | Karma: 23,78 | Přečteno: 2319x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 34
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2740x
Jsem starostkou Prahy 6 a zastupitelkou a členkou výboru pro výchovu a vzdělávání zastupitelstava hl. m. Prahy

Seznam rubrik