Přemek Loskuták v našich parcích

Manželka amerického prezidenta i britská královna už pochopily, že nejen krásou květin živ jest člověk. Michele Obamová pozvala do Bílého domu děti a společně místo vyprávění o americkém snu vysázeli jeden záhon zeleniny. Alžběta II. se zase, a to bylo před pár dny vznešené už 83. let, ponoukla své zahradníky, aby na některých místech zahrady Buckinghamského paláce místo kytek nasadili to, co se používá v kuchyni k vaření.

Ani jedna z prvních dam (královna je dvakrát první) by tohle ale nesvedla bez zkušených a vzdělaných zahradníků. A o to jde v první řadě. Je vcelku jedno, jestli se rozhodnete na svém pozemku pěstovat něco k jídlu (je to moderní a užitečné), nebo jenom se kochat pohledem na krásné a kvetoucí záhony. Jenže kdo si váží druhých, svěří odbornou práci odborníkovi.

Například v Praze jsou tři školy, z nichž vycházejí zahradnice a zahradníci. Lidé, jimž jiní zkušení odborníci předávají své znalosti nabyté lety. Jenže, pokud to nevíte, zahradnictví  jako řemeslo je v rámci živnostenského zákona živností volnou. To znamená, že ji může vykonávat prakticky kdokoli. V praxi to znamená, že si najmete správcovskou zahradnickou firmu na údržbu veřejné zeleně, ale starat se vám o ni budou narychlo jakžtakž zaškolení amatéři a levná pracovní síla odkudkoli z Evropy. Příroda ale není hromada písku, ve které se může přehrabovat každý, kdo udrží lopatu.

Trochu se kolem rozhlédněte, jak někde veřejná zeleň vypadá, jak hynou stromy, jak je kdejaký neumětel ořezává v době, kdy se to nemá a tam, kde se to nemá. Místo, aby stromy žily, umírají. Někdy s umírajícím stromem, co měl neodborně podkopané a prosolené kořeny, zemře i nevinný člověk. Nebo zajděte i do „specializovaných“ supermarketů a přečtěte si, co se píše v návodech na rostlinách. Vlasy vám budou vstávat hrůzou na hlavě, když narazíte třeba na doporučení, že Češi mají rostlinu dát do stínu až polostínu, Slováci do světla a polostínu a tak dále. Kdo tohle psal, kdo tohle překládal a kdo tohle vůbec pustil do světa? Nebo narazíte na „totální“ herbicidy v regálech s hnojivy. Jak bude pak vypadat zahrada po přihnojení touhle chemikálií, nechci ani vidět. Kdo dělá „zahradníka“ v takovém „odborném“ obchodě? První člověk, který v personálním řekl, že se dívá na Přemka Podlahu a Ptáka Loskutáka?

Není nám divné, že doktora nemůže dělat každý. Že na to musí mít školu. Máme jako vázané živnosti třeba fotografy, ale zahradníci?

Vždyť je to jen hrabání listí a sekání trávy, mávnou leckteří rukou. Ba ne, je to práce člověka, který přírodě rozumí, má ji rád a neubližuje jí. A tím pomáhá lidem. Není to jen okopávání záhonků. Poznat přírodu, to není jen nastudovat pár skript. To chce mít vztah a vyžaduje to roky usilovné práce pod vedením opravdových odborníků a mistrů.

Vězte, že zahradničení není totéž, co zahrádkářství. Stejně jako doktor filozofie není totéž, co doktor práv a doktor medicíny ...