Cestování s „Cháronem“

     Metrem se za den sveze v průměru téměř 1 700 000 cestujících. Šest pražských přívozů, které už hlavní město má, by na přepravu stejného počtu „zákazníků“ potřebovalo tři roky. Věděli jste to?

     Proč to zdůrazňuji, vždyť je to jak plivnutí do vody, když tahle dvě čísla postavíte vedle sebe. Přesto se nedomnívám, že více než půl milionů lidí, kteří tuto službu momentálně už využívají (mnozí jistě vícekráte v roce) by bylo zanedbatelnou sumou. Oni se totiž nedají sčítat hrušky s jablky, to nás učí už lidská moudrost. Praha začala tuhle starou formu dopravy, která tu byla už v době, kdy mělo město jeden most, ten Juditin, provozovat před pěti lety. Na zkoušku a jen v historickém centru jako svým způsobem atrakci pro turisty.

     Ale jako to bývá, z některých na první pohled bláznivin se stává pravidelnost a nedílná součást života. Převoznictví není v Praze životní nutností. Kdybychom to měli brát jen z tohoto pohledu, tak bychom nemuseli mít ani rikši, ani historickou tramvaj, ani Petřínskou rozhlednu. Přívozy a převozníci jsou „jen“ doplněním článku řetězu, který nás nenápadně spojuje s dávnými dějinami. Není to nezbytnost, ale dotváří to obraz města, kde si turisté i domácí rádi připomenou věci a způsoby, které už zavál čas, a dají jim nový obsah.

     Londýn má staromilské (byť regenerované) taxíky a vojáky s vysokými čepicemi, Krakov trubače na Mariánské věži, Benátky gondoliéry odstrkující se v éře rychlých motorů pádlem a Holanďané nepohodlné dřeváky. Je to nemoderní, je to doslova zastaralé – ale bez toho by jejich města a země nebyly tím, čím jsou.

     Pražské přívozy jsou nemlich totéž, řekla by moje babička. Občas je dobré žít a nechat přežít i věci zcela nepraktické - ale krásné. Pomáhají nám denně připomínat, že svět se jen neřítil ve zběsilém tempu kupředu. Že spěchat se dalo i pomalu a nic nám neuteklo. Současně, a to je radostné, se už pro mnohé z Pražanů přívozy staly stejnou samozřejmostí v jejich pohybu po městě, jako ostatní druhy městské hromadné dopravy. Pokud vezmeme v potaz, že přívozy jezdí od slunka do setmění, ne 24 hodin a zdaleka ne tak dlouho, jako metro, tramvaje a autobusy, nebo dokonce taxislužba, je průměrných 1500 převezených docela úctyhodný údaj.

     Letošní převoznická sezóna zahájila pro Pražany i návštěvníky hlavního města – v sobotu 10. dubna a vozila zdarma. Nechci vás nutit, abyste mermomocí překonávali Vltavu s převozníkem, nicméně se dočkáte speciálního převoznického razítka, a především neopakovatelného zážitku. Vždyť takhle putovali Prahou už králové. Můžete nasednout v Sedleci a vystoupi u Trojského zámku, z Podbaby se vydat do Podhoří, z podolských Dvorců ke Zlíchovskému lihovaru, od Národního divadla na Dětský ostrov, z Jiráskova náměstí na Císařskou louku a z Modřan do Lahoviček.