Národ ochablých ideálů a mdlého nadšení
Píšu právě proto, že na to, s kým a v čem žijeme myslím pořád. A lhala bych, kdybych tvrdila, že se netrápím. Uvědomuji si, že na lidi poslední dobou z každého rohu, novin, obrazovky, rádia, plakátu a kdo ví, čeho dalšího hypnoticky působí řada podmanivých podnětů a vlídných tváří. Tvrdí, že se o nás postarají, že ti ostatní se o vás postarají hůř, nebo se o vás spíš nepostarají vůbec. Že bude všechno levnější, zářivější, utěšenější, poctivější, veselejší, průhlednější, spravedlivější, prostě skvělé – ovšem za předpokladu, že podpoříte právě mě: Honzu, Pepu, Anču, Manču. To co bylo, a dělal to jiný Pepa, Honza, Anča, nebo Manča, bylo hnusné, prohnilé, sprosté, podvodné a nechutné. Ale já, ten správný, Pepa, Honza, Anča či Manča s tím zatočíme. Není důležité, jak jsme se v minulosti chovali my, vždyť to máte jedno. Podívejte – máme takové pěkné, barevné inzeráty a z těch jasně vyplývá, že jsme sympaťáci. Nevěříte nám? Jdeme vám na nervy? Připadáme vám nedůvěryhodní? Nekompetentní? Malicherní? Hašteřiví? Nespolehliví? Sobečtí? Intrikující? Ale proč? Protože se hádáme jak malé děti? Pomlouváme se? Neplníme to, co jsme slíbili? Zrazujeme se navzájem? Podvádíme se? Odposloucháváme? Šmírujeme se? Nevěříme si mezi sebou? Necháme se ovlivnit osobními problémy, které v konečném důsledku pohřbí jak vize, tak výsledky naší práce? To je toho. Jen nás pěkně pojďte volit, my se o vás postaráme – dle hesla: slibem nezarmoutíš.
Volby přišly předčasně, v podstatě nečekaně. Je to logickým důsledkem agónie, která ve společnosti vládla. Vstali (staro)noví bojovníci, kteří nás přesvědčují o tom, že oni jsou ti praví. Ostřílení matadoři bezradně přešlapují a horečně hledají způsob jak se definitivně neznemožnit, jak si udržet zbytky důstojnosti a důvěryhodnosti, jak dokázat, že vědí, co chtějí a jak toho mají dosáhnout. Výrok, který si dovolím ocitovat, a který je přesně osmdesát let starý, napsal člověk, který za demokracii bojoval celý svůj, bohužel ne příliš dlouhý život. Člověk, který nenáviděl násilí a útlak. Člověk, který je jednou z největších osobností Československých ději, politiky, literatury: „Nemohu si pomoci, není to s námi dobré; přes všechno mlácení hubou a všechny radikalismy jsme národ ochablých ideálů a mdlého nadšení. Věřím, že výchova k čestnosti je výchovou k boji; věřím, že vyhrají ti, na jejichž straně bude méně fórů, heslovitosti, prorokování a generalizací a více počestného zájmu o celou a nezkrácenou skutečnost; méně dogmat a víc hledání pravdy; míň slov a více aktivismu. Že pravdu mají ti, kdo nečekají na budoucí řád, ale koukají, co kloudného se dá udělat dnes.“ Na slovech Karla Čapka není co měnit ani dnes. Nevím, zda to má být mírnou útěchou, nebo znepokojivým varování. Kdy přijde chvíle, kdy se něco změní a občané se budou cítit svobodně, ale bezpečně? Svébytně, ale soudržně? Hrdě, ale obětavě? Není jen na politicích, aby se o to postarali. Je to především na každém z nás, na vlastních morálních kritériích, na mravní integritě, na národní hrdosti, úctě k ostatním, respektu k pravidlům, ochotě zapojit se do veřejného života, zájmu o druhé.
Čekají nás volby výjimečné. Voliči jsou rozpačití, unavení a dezorientovaní. Politické strany jsou bezradné, rozhádané a jejich koncepce sešité velmi horkou jehlou. Neosopuji si právo říkat někomu, co si má myslet, jak se má cítit, komu má věřit, koho má volit. Já sama se občas ocitám ve zmatku. Jediné, co vím, a co jsem si právě díky podivnému předvolebnímu období uvědomila palčivěji, než obvykle – začít musíme u sebe. Zájem musíme probudit v sobě. Používat musíme vlastní hlavu. Zohledňovat bychom měli své zkušenosti. A naopak bychom si neměli nechat vymývat mozky líbivými řečmi, nebo na druhé straně negativními prskanci. Máme v rukou svou budoucnost, budoucnost našich dětí, jejich dětí. Já bych pro to, aby byla co nejlepší, ještě ráda něco udělala. Přála bych si, abychom k tomu našli sílu všichni. Možná bychom si měli znovu přečíst Karla Čapka.
Marie Kousalíková
DEJVICE OBSADÍ BEZDOMOVCI?!
Středa odpoledne a mně zvoní telefon: „Paní starostko, hlavní město chce zřídit také v Dejvicích centrum pro bezdomovce, co si o tom myslíte?“, ptá se na druhém konci redaktorka. Tuším, že otevírám Pandořinu skříňku, ale i přesto odpovídám: „Že by v Dejvicích mělo být centrum pro bezdomovce, je šokující. Co se týče nájemného i cen bytů, je to nejdražší část v Praze, jsou tu školy, je to centrum Prahy 6. Nevím, jak to mohlo někoho napadnout“.
Marie Kousalíková
Parkování řeším! Rada hlavního města ale Prahu 6 vodí za nos!
Mnoho obyvatel Prahy 6 (včetně mne) se zlobí. Důvod je prostý, pochopitelný a pragmatický - v místě, kde bydlí se nedá zaparkovat. "Proč máme tahat nákupy, děti, tašky, když jedeme na víkend přes půl čtvrti. Proč strávíme více času, než samotnou cestou z bodu A do bodu B (nezávisle na tom, zda jedeme z Karlína, nebo Berouna) tím, že jak můry kroužíme po okolí a čekáme, než se nějaký nešťastný soused s těžkým srdcem musí vzdát svého vydobitého místa k parkování, obvykle velikosti koupelnové osušky, a svést souboj s dalšími řidiči na pokraji zhroucení, nebo záchvatu zuřivosti, abychom mohli schváceně odejít domů a druhý den toto martirium opakovat.
Marie Kousalíková
Kéž bychom měli více Thatcherových!
Bylo to před čtrnácti lety, v roce 1999, tehdy jsem v Diplomatickém servisu měla možnost se v Praze setkat s člověkem, který byl pro mne nedostižným vzorem a vzdálenou ikonou. Baronka Margaret Thatcherová byla jednou z pěti světových osobností – společně s Ronaldem Reaganem, Helmutem Kohlem, Michailem Gorbačovem a Janem Pavlem II., kteří se dokázali vypořádat s desetiletími studené války, porazit - jak se s oblibou říkalo – „nerozbornou jednotu“ sovětského bloku, a dát naší zemi šanci se svobodně nadechnout a vydat se samostatnou demokratickou cestou.
Marie Kousalíková
Marie – první Češka na večeři u Nobela?
Být tak ve společnosti vědce Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta, jediných dvou českých držitelů Nobelovy ceny v naší historii... Být tak vůbec první Češkou, která by lesk tak zvané „Nobelovy ceny za ekonomii“ dennodenně vystavovala ve slavnostní vitríně všem na obdiv! Marie Kousalíková – jedna z nejslavnějších, nejsledovanějších a nejdotazovanějších osobností v novodobých dějinách České republiky! Už vidím, jak ostatní ekonomové světa puknou závistí... Možná se úplně poprvé v životě na oslavu získání ocenění vykoupu ve vaně plné šampaňského? A k tomu všemu vedle medaile a diplomu ještě jako bonus osm milionů švédských korun!
Marie Kousalíková
Prověřeno minulostí, berlička v budoucnosti
Zase tu máme ten úchvatný čas jarních měsíců! Květen je pro mnohé určitě nejkrásnější měsíc v roce. Vždyť si jen stačí v hlavě nechat znovu rozeznít verše Karla Hynka Máchy. Pro někoho je to měsíc naděje. Není divu, květnové události v české historii znamenaly konec jedné éry útlaku. A bohužel začátek jiné, o mnoho delší. Proto měsíc květen může být také měsícem zamyšlení. Zamyšlení, které právě souvisí s naší minulostí, ale i přítomností. Souvisí prostě s námi jako lidmi. V Praze 6 je totiž tento měsíc už od roku 2002 obdobím, kdy se víc nežli kdy jindy svou minulostí i přítomností zabýváme. Procházíme totiž desítky a desítky osobností vědeckého, uměleckého, sportovního, církevního života, desítky hrdinských činů statečných předků i vrstevníků, ale i desítky normálních lidských osudů, kde hrdinství nebylo popisem práce, ale spontánní samozřejmostí, kterou ani sám hrdina nepovažoval za nic neobvyklého, vždyť šlo přeci „jen“ o záchranu lidského života nebo lidské důstojnosti. A to by přeci udělal každý!
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Kongresmanka z Ukrajiny byla proti pomoci. Zrada, říká její rodné město
Neochota americké kongresmanky ukrajinského původu Victorie Spartzové hlasovat pro balíček pomoci...
Finský vládní poslanec se opil a vystřelil. Ponese následky, vzkázala šéfka strany
Finský poslanec z krajně pravicové Strany Finů, která je součástí nynější vlády, se v pátek zapletl...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2740x