Já su instalatér, kdo je víc?
Já vím, že takhle se dialogy v rodinách, když se přemýšlí, kam potomek odejde ze základní školy, nevedou. Ale nemá cenu si namlouvat, že se v dobově obměněných hodnoceních stále objevuje to známé – když se nebudeš dobře učit, tak skončíš u lopaty (u soustruhu, u sporáku v hospodě – doplň si sám).
Přitom situace, kdy se všichni hnali do módních ekonomických a právních směrů, kdy všichni chtěli být majiteli restaurací a hotelů a cestovních kanceláří a vznikly nové a nové školy pro cestovní ruch a hotelnictví, nás dnes přivedla do stadia, kdy se poslední učiliště drží zuby nehty a každého nového zájemce berou všemi deseti. Uznávám, že za minulého režimu se zase nesmyslně dával důraz na dělnický původ a i z těch nejhorších nemakačenků se vyráběly vzory jen proto, že měli montérky a ruce stále špinavé. Leckdo si ještě pamatuje to známé – já su haviř, kdo je víc?
Už od Rakouska-Uherska ale platilo, že řemeslo má zlaté dno. Za poslední roky vyrostly nové vzory v uhlazených sakách s kufříky a mobilními telefony. Ale i tihle draví chlapci v upnutých kravatách a slečny manažerky v módních kostýmech rády za své velké peníze bydlí v hezkých nových bytech a domech. Jenže ty jim nepostaví poučky o převodu peněz z účtu na účet a nákup akcií. Nemám nic proti dělníkům z východu. Jen vím, že mnozí z nich viděli cihlu a zednickou lžíci poprvé ve čtyřiceti letech až tady, když je velká firma vzala načerno na stavbu „manažerských“ vil. A podle toho ty vily někdy vypadají. Stejně tak jim dobré auto nevyrobí jen robot. A dobrý oběd v restauraci nevykouzlí z amarounů a sáčků, které stačí zalít horkou vodou.
Na tohle všechno jsou potřeba šikovné zlaté ruce. Nikdy za nás všechno nebudou dělat jen roboti. Občas potřebujeme vyměnit kapající kohoutek, nové rozvody elektřiny ve starém domě, a také si chceme pochutnat na pořádném rohlíku, nejen tom vytlačeném z nějaké trubky a sotva dosušeném.
V posledních letech to vypadalo, že v téhle zemi už nevyroste žádný opravdový zedník, instalatér, elektrikář či jiný řemeslník a odborně vyškolený dělník. Ta situace nevypadala dobře a možná ještě vypadá spíše špatně, než růžově. Naštěstí mnohé firmy zjistily, že se vyplatí investovat spíše do vybavení odborných škol a zázemí, kde jim vyrostou další generace šikovných opravářů, údržbářů, obkladačů, prodavaček a dalších profesí, které se zrovna neobjevují na předních místech prestižních povolání. Firmy zjišťují, že než financovat fotbalové primadony, které parkují s auty za miliony na chodníku, se vyplatí vrazit ty miliony do zatím nerozkoukaných, ale i nezkažených kluků a holek, kteří jednou v pohodě zvládnou vymalovat obývák, aniž by zašpinili koberec, opraví dvě stě let starou skříň, nebo vyrobí „obyčejnou“ židli.
Vědí to i chytré kraje a města. Ví to i Praha, která zřizuje a financuje desítky odborných škol a učňovských zařízení. Nedělá to proto, že musí, ale proto, aby její parky a zahrady byly i dále krásné, aby fasády, štuky a třeba střechy městských domů nechátraly, aby silnice a ulice byly opravené, aby město svítilo, tekla v něm voda, šla elektřina a plyn … zkrátka, aby město mohlo žít kvalitně i další desetiletí.
A tak i na úrovni rodiny by diskuse váhajících rodičů před výběrem přihlášky mohly brát v úvahu, aby budoucí povolání přinášelo dítěti hlavně radost a uspokojení a ostatním lidem užitek a potěšení. A je přitom úplně jedno, zda bude dítě po „vyučení“ dobrou práci odvádět jako doktor či štukatér, jako realitní makléř či hodinář.
Marie Kousalíková
Národ ochablých ideálů a mdlého nadšení
Zamyšlení, které jsem se rozhodla napsat, souvisí s blížícími se volbami. Není ale motivované snahou pár dní před tím, než půjdeme vhodit svůj volební lístek do urny přesvědčit národ, že jsem tou nejlepší z nejlepších. Že vám zajistím světlé zítřky a blahobyt. Nevzpomněla jsem si na ty, mezi kterými žiji a kteří jsou shodou okolností v mnoha případech i voliči až teď a nechci je obrat o jejich hlasy proto, aby mi zajistily pohodlný život, stabilní příjem, pofiderní slávu či moc.
Marie Kousalíková
DEJVICE OBSADÍ BEZDOMOVCI?!
Středa odpoledne a mně zvoní telefon: „Paní starostko, hlavní město chce zřídit také v Dejvicích centrum pro bezdomovce, co si o tom myslíte?“, ptá se na druhém konci redaktorka. Tuším, že otevírám Pandořinu skříňku, ale i přesto odpovídám: „Že by v Dejvicích mělo být centrum pro bezdomovce, je šokující. Co se týče nájemného i cen bytů, je to nejdražší část v Praze, jsou tu školy, je to centrum Prahy 6. Nevím, jak to mohlo někoho napadnout“.
Marie Kousalíková
Parkování řeším! Rada hlavního města ale Prahu 6 vodí za nos!
Mnoho obyvatel Prahy 6 (včetně mne) se zlobí. Důvod je prostý, pochopitelný a pragmatický - v místě, kde bydlí se nedá zaparkovat. "Proč máme tahat nákupy, děti, tašky, když jedeme na víkend přes půl čtvrti. Proč strávíme více času, než samotnou cestou z bodu A do bodu B (nezávisle na tom, zda jedeme z Karlína, nebo Berouna) tím, že jak můry kroužíme po okolí a čekáme, než se nějaký nešťastný soused s těžkým srdcem musí vzdát svého vydobitého místa k parkování, obvykle velikosti koupelnové osušky, a svést souboj s dalšími řidiči na pokraji zhroucení, nebo záchvatu zuřivosti, abychom mohli schváceně odejít domů a druhý den toto martirium opakovat.
Marie Kousalíková
Kéž bychom měli více Thatcherových!
Bylo to před čtrnácti lety, v roce 1999, tehdy jsem v Diplomatickém servisu měla možnost se v Praze setkat s člověkem, který byl pro mne nedostižným vzorem a vzdálenou ikonou. Baronka Margaret Thatcherová byla jednou z pěti světových osobností – společně s Ronaldem Reaganem, Helmutem Kohlem, Michailem Gorbačovem a Janem Pavlem II., kteří se dokázali vypořádat s desetiletími studené války, porazit - jak se s oblibou říkalo – „nerozbornou jednotu“ sovětského bloku, a dát naší zemi šanci se svobodně nadechnout a vydat se samostatnou demokratickou cestou.
Marie Kousalíková
Marie – první Češka na večeři u Nobela?
Být tak ve společnosti vědce Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta, jediných dvou českých držitelů Nobelovy ceny v naší historii... Být tak vůbec první Češkou, která by lesk tak zvané „Nobelovy ceny za ekonomii“ dennodenně vystavovala ve slavnostní vitríně všem na obdiv! Marie Kousalíková – jedna z nejslavnějších, nejsledovanějších a nejdotazovanějších osobností v novodobých dějinách České republiky! Už vidím, jak ostatní ekonomové světa puknou závistí... Možná se úplně poprvé v životě na oslavu získání ocenění vykoupu ve vaně plné šampaňského? A k tomu všemu vedle medaile a diplomu ještě jako bonus osm milionů švédských korun!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru
Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...
Charkovská oblast evakuovala deset tisíc lidí. Situace je kritická, míní expert
Sledujeme online Ukrajina od zahájení ruského pozemního útoku v Charkovské oblasti v minulém týdnu evakuovala už...
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2740x