Zpívám falešně, ale rád a nahlas!
Těch ale je možná víc než tisíc a jedna noc. Před pár lety jsem si povídala s jedním tatínkem při čekání na vnučku ve školce. Začal vyprávět, jak se starší dcera trápila, když chodila na flétnu do lidušky. „Nechtěli jsme, aby se toulala, a taky aby ji nějak postihla kultura. Třeba jen jako závan, ale každá hezká věc přece v člověku utkví, něco v něm zachová a uchová,“ říkal mi ten tatínek. Jenže jeho dcera měla jako učitele mladého a jak sám říkal, buď zakomplexovaného, nebo něčím jiným postiženého učitele. „Pochopil jsem to až za rok, nebo dva, to už se nám podařilo holku na téže lidušce přepsat k jednomu staršímu učiteli. Děti měly na konci roku slavnostní koncert pro rodiče. Aby předvedly, co se za rok naučily. Zatímco starší pedagog každého svého žáka pochválil, i když, jak se říká, housle občas zaskřípaly. Zato ten mladý. Nepochválil jediné dítě. Vypočítal snad každý přehmat na strunách, každé přepísknutí klarinetu. Kárané děti tam stály jako slepice pokropené brokovnicí. Čučely si na špičky bot a v sále bylo ticho. A já vůl teprve tehdy pochopil, co za vola to je, proč byla dcera vždycky málem na prášky, než měla jít na hodinu,“ rozčiloval se tatínek docela upřímně.
Vždycky, když si na jeho povídání vzpomenu, uvědomím si, co je dnes někdy velkým problémem, a to asi nejen lidušek, ale každého vzdělání a výchovy, která nesměřuje k Einsteinům a filmovým Českým lvům, nebo mistrům světa ve fotbale. Z každého kluka nebude Karel Gott, Miroslav Donutil a Pavel Nedvěd. Jenomže proč by se na kytaru nemohl učit i ten, kdo nikdy nebude hrát na pódiu v Lucerně? Proč by nemohl po trávníku běhat kluk, který se do branky trefí jednou z padesáti pokusů?
Občas mívám dojem, že úkolem mnohých dospělých není, aby dítě bylo šťastné, ale dokonalé, špičkové a úspěšné. Že zpívá trochu falešně, ale rádo? Je to snad důvod, že mu zabouchneme dveře před nosem – vstup jen pro Mozarty! Tady není prostor pro štěstí, spokojenost a radost. Tady žijí jen dokonalí, špičkoví a krásní. Možná přeháním, ale kultura společnosti se neměří jen počtem medailí, či cen z hudebních festivalů a počtem účastí ve sbírkách světových galeristů. Naučit se vnímat krásu, to přece není jen pro nejtalentovanější.
Nemyslím, že naše vyspělost se má měřit jen nulovým množstvím chybně zahraných akordů a špatných tahů štětcem. Z každého, kdo projde nějakou estetickou výchovou, nebude národní umělec. Kolik z těch, kteří dnes v dospělosti chodí na Pražské jaro, do galerií a jiných kulturních míst, kdysi dávno, na prahu dětství a dospělosti, odložilo na dno skříně nějaký ten hudební nástroj, či malířské štětce. Nikdy jim netleskaly plné sály a galerijní agenti se neprali o jejich plátna. Ale oni z toho nebyli nešťastní. Protože je nikdy nevykazoval za plot, za postranní čáru s tím, že kazí hru ostatním.
Šampioni jsou důležití pro každou společnost. Ale spokojení a vyrovnaní lidé možná ještě o kousíček víc.
Marie Kousalíková
Národ ochablých ideálů a mdlého nadšení
Zamyšlení, které jsem se rozhodla napsat, souvisí s blížícími se volbami. Není ale motivované snahou pár dní před tím, než půjdeme vhodit svůj volební lístek do urny přesvědčit národ, že jsem tou nejlepší z nejlepších. Že vám zajistím světlé zítřky a blahobyt. Nevzpomněla jsem si na ty, mezi kterými žiji a kteří jsou shodou okolností v mnoha případech i voliči až teď a nechci je obrat o jejich hlasy proto, aby mi zajistily pohodlný život, stabilní příjem, pofiderní slávu či moc.
Marie Kousalíková
DEJVICE OBSADÍ BEZDOMOVCI?!
Středa odpoledne a mně zvoní telefon: „Paní starostko, hlavní město chce zřídit také v Dejvicích centrum pro bezdomovce, co si o tom myslíte?“, ptá se na druhém konci redaktorka. Tuším, že otevírám Pandořinu skříňku, ale i přesto odpovídám: „Že by v Dejvicích mělo být centrum pro bezdomovce, je šokující. Co se týče nájemného i cen bytů, je to nejdražší část v Praze, jsou tu školy, je to centrum Prahy 6. Nevím, jak to mohlo někoho napadnout“.
Marie Kousalíková
Parkování řeším! Rada hlavního města ale Prahu 6 vodí za nos!
Mnoho obyvatel Prahy 6 (včetně mne) se zlobí. Důvod je prostý, pochopitelný a pragmatický - v místě, kde bydlí se nedá zaparkovat. "Proč máme tahat nákupy, děti, tašky, když jedeme na víkend přes půl čtvrti. Proč strávíme více času, než samotnou cestou z bodu A do bodu B (nezávisle na tom, zda jedeme z Karlína, nebo Berouna) tím, že jak můry kroužíme po okolí a čekáme, než se nějaký nešťastný soused s těžkým srdcem musí vzdát svého vydobitého místa k parkování, obvykle velikosti koupelnové osušky, a svést souboj s dalšími řidiči na pokraji zhroucení, nebo záchvatu zuřivosti, abychom mohli schváceně odejít domů a druhý den toto martirium opakovat.
Marie Kousalíková
Kéž bychom měli více Thatcherových!
Bylo to před čtrnácti lety, v roce 1999, tehdy jsem v Diplomatickém servisu měla možnost se v Praze setkat s člověkem, který byl pro mne nedostižným vzorem a vzdálenou ikonou. Baronka Margaret Thatcherová byla jednou z pěti světových osobností – společně s Ronaldem Reaganem, Helmutem Kohlem, Michailem Gorbačovem a Janem Pavlem II., kteří se dokázali vypořádat s desetiletími studené války, porazit - jak se s oblibou říkalo – „nerozbornou jednotu“ sovětského bloku, a dát naší zemi šanci se svobodně nadechnout a vydat se samostatnou demokratickou cestou.
Marie Kousalíková
Marie – první Češka na večeři u Nobela?
Být tak ve společnosti vědce Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta, jediných dvou českých držitelů Nobelovy ceny v naší historii... Být tak vůbec první Češkou, která by lesk tak zvané „Nobelovy ceny za ekonomii“ dennodenně vystavovala ve slavnostní vitríně všem na obdiv! Marie Kousalíková – jedna z nejslavnějších, nejsledovanějších a nejdotazovanějších osobností v novodobých dějinách České republiky! Už vidím, jak ostatní ekonomové světa puknou závistí... Možná se úplně poprvé v životě na oslavu získání ocenění vykoupu ve vaně plné šampaňského? A k tomu všemu vedle medaile a diplomu ještě jako bonus osm milionů švédských korun!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru
Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...
Charkovská oblast evakuovala deset tisíc lidí. Situace je kritická, míní expert
Sledujeme online Ukrajina od zahájení ruského pozemního útoku v Charkovské oblasti v minulém týdnu evakuovala už...
Kurátor: Ruská agrese mění pohled na umění socialismu, ničit by se ale nemělo
Vedení Prahy řeší budoucnost nápisu „Moskva-Praha“ ve stanici metra Anděl. Ten je podle petice na...
Taxátor
ING-FOREST s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat:
65 000 - 75 000 Kč
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2740x